Minulý článek nám již lehce nastínil, co se děje ve vašem těle během intervalového nebo kardio tréninku. Dnes se na to podíváme z trošku jiného pohledu. Jako příklad si vezmeme postavu maratónce a sprintera, kde maratónec je zástupce kardio tréninku a sprinter zastupuje intervalový. Proč mají tedy oba sportovci tak rozdílné postavy, když jsou oba atleti? To si nyní vysvětlíme. Zmíním i to, jaké negativní dopady má dlouhodobý trénink na poměr svalů a tuků u jednotlivých atletů a jak lze tento dopad eliminovat.
Maratonec
namáhá především pomalá svalová vlákna, proto nemá příliš vyvinutou muskulaturu. V rámci adaptace se jeho tělo změnilo. Aby mělo více těch svalových vláken, které k výkonu potřebuje, časem přestavělo část rychlých vláken na pomalá (při zesílení nerostou). Díky využívání tuků jako zdroje energie během výkonu má v těle minimální procento tuku.Mínusy?
Dejte pozor na přestavbu rychlých vláken na pomalá. Zpětná přestavba už bohužel není možná. K této přestavbě dochází přirozeně s věkem (i proto jsou starší lidé ve svých pohybech pomalejší). A také příliš častým vytrvalostním zatížením.Při dlouhém tréninku, když výrazně poklesne hladina glykogenu, tak se postupně jako zdroj energie začínají využívat bílkoviny a tím se podíl svalové hmoty snižuje, tuky se odbourávají také.Jak tomu zabránit?
Přestavba na pomalá svalová vlákna se dá zpomalit trénováním explozivní síly. Katabolismu svaloviny se dá zabránit průběžným doplňováním sacharidů během výkonu (ideálně v tekuté formě aby plný žaludek nebránil ve výkonu) a dále odporovým zatížením svalů před kardio tréninkem (tělo má menší tendenci redukovat svalovinu, o které ví, že ji bude potřebovat).Sprinter
ten pro změnu namáhá především rychlá svalová vlákna. To jsou ta, která když sílí, tak rostou. Potřebuje je pro rychlou, výbušnou sílu po krátkou dobu. Má tedy svalnatější postavu. Díky vysokému podílu svaloviny a efektu EPOC má minimální procento tuku. Svaly využívají jako primární zdroj energie sacharidy, díky efektu EPOC pak i v klidu tuky.
Mínusy?
O žádných negacích na poměr svaloviny a tuků nevím. Nicméně u intervalového tréninku, jehož by sprint měl být nedílnou součástí hrozí jiné nebezpečí - přetrénování. Pokud budete tento trénink cvičit dlouhodobě a opravdu poctivě, tak tím vytvoříte na tělo zátěž, na kterou není stavěno. Je tedy potřeba intervalový trénink necvičit dlouhodobě a v období cvičení je nezbytné starat se o perfektní regeneraci těla.
Jedny z mnoha vlivů na regeneraci jsou živiny. Na nich si uvedeme příklad, proč není dlouhodobé cvičení intervalového tréninku vhodné. Lidské tělo má při vstřebávání / využívání živin určité limity. Intenzivní tréninky tyto limity posouvají protože i nároky jsou větší. Ale při cvičení intervalového tréninku je zvýšení nároků větší než schopnost posunout hranice. Tzn., že i při perfektnímu jídelníčku může tělo trpět na nedostatek některých živin. Což např. u bílkovin může vést k oslabení imunitního systému, protože právě imunoglobuliny jsou bílkovinné povahy.
Jak tomu zabránit?
Období po které intervalový trénink cvičíte prokládejte klidovým obdobím. Během něj se můžete věnovat pohybu o nízké intenzitě, např. právě kardio tréninku. To, jak je vhodné nastavit délku jednotlivých období je individuální a záleží na mnoha faktorech. Řádově se však jedná o týdny a měsíce.
Tak, co se procesů v těle a vlivu na postavu týče, je to v základu vše. Nyní už zbývá jen popsat jak postupovat, když si budete chtít jednotlivé tréninky zacvičit. A o tom si něco povíme příště.
